Dnešek byl asi zatím nejhorší den z celého výletu. Ráno jsme zjistili, že máme prázdné právé zadní kolo, bohužel to vnitřní. Zajel jsem do nedalekého servisu, kde zjistili, že odešel ventilek až sem to bylo super. Když vyměnili ventilek a zkoušeli pneumatiku nafouknout, zjistili že je úplně roztrhaná na druhé straně. Byla to jedna z těch zdravějších pneumatik, takže jsem koupil další pneu. Nicméně do dílny mě navigovali dva maníci, protože měli nízká a úzká garážová vrata. Poté co jsem zaplatil tak řekni čau a už se o mě nezajímali a já jsem si "škrtnul" a sloupek před vraty, který byl samozřejmě nízký a v zrcátkách jsem ho neviděl. Tohle škrtnutí mě "stálo" úchyt markýzi a celej den byl v tahu. Naštěstí na autě není ani škrábanec. Zastavil jsem se hned v opravně a úchyt mi dali, nicméně je trochu jinej a budu ho muset trochu upravit, grrr.
Po příjezdu do New Orleans jsem byl dost zklamanej. Samozřejmě je vidět, že se městem prohnal hurikán. Všechny 4 kempy ve městě jsou v části, která byla ještě před hurikánem považována za jednu z nejhorších, takže si umíte představit jak to asi vypadá po hurikánu. Kemp je děsnej, ohrazená plocha, hlídaná v noci psem. Majitel a manažer, jak sám sebe názývá je oblečenej v maskáčích a má ten nejstarší, nejrozpadlejší karavan. Navíc se strhla slušná bouřka a my jsme zjistili, že nám do auta trochu zatéká nedovřenými okny. Jdu spát... zítra zkusím Lauru umluvit ať tu prohlídku New Orlens zrychlí. |
